Nácvik sociálních dovedností

Navázat kontakt, přidat se ke hře, vést rozhovor, domluvit se, počkat na řadu nebo vyřešit nedorozumění – to jsou dovednosti, které některé děti zvládnou přirozeně, jiné je potřebují pochopit a cíleně nacvičit.

Při nácviku sociálních dovedností dítěti pomáháme lépe se orientovat v běžných situacích mezi dětmi i dospělými a hledat způsoby, jak v nich může jistěji a samostatně reagovat.

​

Pro koho je nácvik sociálních dovedností vhodný?

​​​​​​

Pro děti které:

• nevědí, jak oslovit jiné dítě nebo navázat kontakt,

• obtížně se zapojují do společné hry,

• nevědí, jak začít nebo udržet rozhovor,

• mají problém se střídáním a čekáním na řadu,

• hůře spolupracují s ostatními,

• nerozumějí některým sociálním pravidlům,

• obtížně odhadují, co je v dané situaci vhodné,

• potřebují trénovat respektování osobního prostoru a hranic,

• nevědí, jak požádat, odmítnout nebo vyjádřit nesouhlas,

• potřebují se naučit řešit běžná nedorozumění a konflikty,

• obtížně reagují na prohru nebo situaci, kdy druhý nechce udělat to, co chtějí ony,

• potřebují větší jistotu v kontaktu s vrstevníky.

• ​pro děti s PAS, ADHD, vývojovými obtížemi v oblasti řeči a komunikace nebo sociální nezralostí, ale také pro děti bez diagnózy.​

​

Na co se během nácviku zaměřujeme:

​​​​

Podle potřeb konkrétního dítěte se můžeme zaměřit například na:

​

• Navazování kontaktu: jak někoho oslovit, představit se, přidat se ke hře nebo nabídnout společnou aktivitu.

• Rozhovor: jak rozhovor začít, střídat se v komunikaci, naslouchat druhému, ptát se a vhodně rozhovor ukončit.

• Společnou hru a spolupráci: střídání, čekání, domlouvání pravidel, společné rozhodování a hledání kompromisu.

• Sociální situace: jak poznat, co se v situaci děje, jaké mám možnosti a jak může moje chování ovlivnit ostatní.

• Hranice: osobní prostor, respektování „ne“, půjčování věcí, vhodný způsob odmítnutí a vyjádření vlastních potřeb.

• Nedorozumění a konflikty: jak reagovat, když se s někým neshodnu, někdo mi něco vezme, nechce si se mnou hrát nebo máme každý jinou představu.

Jak nácvik probíhá?

​​​​​

Na základě vstupní konzultace nastavíme pro dítě individuální plán nácviku a společně stanovíme oblasti a konkrétní sociální dovednosti, na kterých budeme pracovat.

Lekce jsou praktické a hravé. Nestačí si pouze povídat o tom, co by dítě „mělo“ udělat – potřebuje si nové dovednosti skutečně vyzkoušet.

Využíváme proto modelové situace, sociální příběhy, obrázkové karty, figurky a plyšové postavičky, společenské a kooperativní hry nebo hraní rolí.

​

Například si můžeme společně vyzkoušet:

„Chci se přidat ke dvěma dětem, které si už hrají. Co můžu udělat?“

„Kamarád mi nechce půjčit hračku. Jak můžu reagovat?“

„Někdo mi stojí příliš blízko. Jak mu to můžu říct?“

„Chci mluvit, ale druhý ještě nedomluvil.“

„Prohráli jsme hru. Co teď?“

 

Nácvik přizpůsobujeme věku, možnostem a konkrétním situacím, které dítě ve svém životě řeší.

Nácvik vede speciální pedagog.

​